100 tisíc mladých bez budoucnosti – cesta k boji za svá práva

100 tisíc mladých bez budoucnosti – cesta k boji za svá práva14. března 2013 V současné prohlubující se hospodářské a sociální krizi se zvyšuje nejen celkově počet nezaměstnaných, ale také hrozivě roste počet nezaměstnaných mladých lidí. Na konci roku 2012 se vyšplhal počet uchazečů o zaměstnání do 25 let evidovaných na úřadech práce na 98 729, což odpovídá 18,1 procenta z celkového počtu nezaměstnaných. Ke konci roku 2011 to bylo 91 942 mladých lidí, ale v roce 2007 bylo mladých nezaměstnaných lidí přibližně 55 tisíc, na konci loňského roku už tento počet dosáhl bezmála 100tisícovou hranici. Za pět let tak stoupla jejich nezaměstnanost o 80 procent!

Absolventi škol či čerství vyučení marně shánějí práci. Režim pro ně práci nemá. Roste nám zde generace mladých, kteří nevědí, co je práce. Ne proto, že by pracovat nechtěli, ale prostě proto, že je nikdo nezaměstná. Pryč jsou ty doby, kdy dobře zajištěná střední vrstva povýšeně mávala rukou, že kdo chce, tak si práci vždycky najde. Nyní práci hledají kvalifikované pracovní síly, beroucí zavděk jakoukoliv prací. V době hospodářské krize za první republiky se říkalo, že máme nejkvalifikovanější přidavače na stavbě. Byl to samý gymnazista či dokonce absolvent univerzity. Hle, staré časy se vrací.

Režim kašle na mladé lidi

Přitom je důležité zapojit mladé do práce, protože se pochopitelně nacházejí v době svých největších sil a jsou plni nových, progresivních vědomostí ze škol a učilišť, a tyto dovednosti musí přenést do praxe. Roste nám zde ztracená generace, která byla vyloučena ze společnosti vinou režimu, který jen zdražuje potraviny, nevyplácí dávky maminkám s dětmi, ale přesto vysílá žoldáky do pralesa, aby tam bojovali za cizí zájmy.

Ano, systém nám tu a tam ukazuje úspěšné mladé, ale většinou jsou to absolventi soukromých zahraničních univerzit, kde vystudovali za peníze bohatých rodičů a nyní se v republice většinou věnují bankovním spekulacím, tedy ničemu tvořivému a pro společnost prospěšnému. Republika potřebuje mládež pracovitou ve všech oborech lidské činnosti. Potřebujeme šikovné mladé řemeslníky, schopné úředníky či nadané lékaře.

Současná doba přeje povrchnosti, pozlátkům konzumu a prázdným velkým gestům. Demoliberálnímu systému spíše vyhovuje mládež pasivní, národnostně rozplizlá a zabývající se spíše komercí, než mládež pracovitá, vlastenecká a nestarající se sama o sebe. Současné parlamentní strany potřebují na své politické čachry a kramaření klid, a nepotřebují, aby jim rozzlobená a vyšachovaná česká mládež vystavila konečný účet odchodu.

Nezaměstnanost je hrozba

Krize všeobecně odhání obyvatele od politické angažovanosti či obyčejného zájmu o politiku a viníkem je boj o práci. Ano, boj o práci, kdy ti co práci nemají, ji zoufale hledají, a ti, co ji mají, si ji snaží udržet. Všechno tohle jim bere sílu na ostatní kolem. O práci se nemá bojovat, práce má být prostředkem k prosperitě a zdrojem síly národního kmene.

Nezaměstnaná mládež se musí zradikalizovat, musí se přihlásit o svá práva. Nezaměstnaní mladí si musí uvědomit, že práci jim nikdo nedá zadarmo, že si ji musí vybojovat. Vybojují si ji jedině politickou uvědomělostí a volbami, kdy budou volit ty, pro něž je program práce a ochrana práv zaměstnanců jedním z nejdůležitějších bodů politické činnosti.

Dělnická strana sociální spravedlnosti považuje současnou rostoucí nezaměstnanost za největší hrozbu budoucího klidného vývoje země. Investujme do vzdělání, výzkumu a přejímání technických novinek, abychom obstáli v konkurenci současného světa. Ke slovu musí přijít práce a ne bankovní spekulace, které prospívají jen pár lidem. Skutečná práce pomáhá všem.

Jiří Štěpánek, výkonný místopředseda DSSS