Domácí mazlíčci našeho politického systému

(fejetonická metafora na aktuální téma, aneb jak si ulevit…)

Mám doma pejska. Starám se o to, aby můj pejsek měl vždy dostatek žrádla, aby měl patřičné vitamíny a pohodlný pelíšek. Rovněž mu dopřávám dostatek pohybu a vše, aby mohl spokojeně a šťastně žít. Když je nemocný, zavedu jej k veterináři. Kdyby někdo chtěl mému pejskovi ublížit, určitě bych ho ochránila za každou cenu. Zkrátka můj pejsek se má moc dobře, nemusí chodit do práce, neplatí nájemné, elektřinu, poplatky za popelnice… a má mě za to rád. Je to můj domácí mazlíček.

Máme v České republice romskou menšinu. Staráme se o to, aby naše menšina měla dostatek jídla, pití a také pohodlné bydlení. Rovněž jim dopřáváme velkorysé finanční podpory a vše, aby mohli spokojeně a šťastně žít. Když jsou nemocní, dostanou kvalitní lékařskou péči. Kdyby jim chtěl někdo narušit jejich spokojený život a přirozenou svobodu a nedej bože nutil pracovat…!, budou povolány pluky policistů – těžkooděnců a naše rozmazlené romské mazlíčky ochrání před kýmkoli za každou cenu.
 
Zkrátka, naši Rómové se mají moc dobře, nemusí chodit do práce, neplatí nájemné, elektřinu a ani poplatky za popelnice… ale mě rádi nemají. Občas mě okradou, občas uráží, obtěžují a ohrožují.  Ale co naplat. Tak jako můj pejsek se spoléhá na ochranu svojí paničky, tak naše Rómy ochrání náš politický systém - Policie České republiky (nebo spíš Policie romské menšiny?). Tak mě napadá - není špatné být domácím mazlíčkem a nechat se hýčkat pilným, pracovitým a zodpovědným páníčkem. Ptám se vás závěrem slovy hodného pana Srstky: Chcete mě…?

Reakce na znemožnění vyjádřit svůj názor na demonstraci za sociální spravedlnost v Přerově 25. 6. 2011.

A. Okáčová, Přerov