KOMENTÁŘ: Bolševická revize dějin v České televizi

Jiří Froněk, místopředseda DSSS 26. února 2014 Dne 23.2. t.r. byl odvysílán pořad České televize 168 hodin, ve kterém proběhla reportáž o Komunistické straně Čech a Moravy a jejích funkcionářích. Ovšem reakce na zločiny komunismu jejich představitelů jsou daleko horší. Hlavní pokus o revizi zločinů komunismu zazněl z úst paní Semelové a Markové, pánů Exnera, Filipa, Grospiče a Milaty.

Hlavní revize - vražda Milady Horákové, která byla odsouzena k trestu smrti za smyšlené zločiny - je obraným pilířem dnešní komunistické strany, která se pokouší tento rozsudek ospravedlnit domnělým zločinem, podpořeným vynuceným přiznáním. Pokud pominu tento fakt, zůstává však zde rovina přiměřenosti trestu vůči Miladě Horákové a dalším v procesu, což je nevyvratitelný důkaz zrůdnosti komunistického režimu.

Dalším bodem revize je tzv. Únor 1948, kdy vesměs každý přišel o svůj nabytý majetek, o své svobody, o své názory a především o svou zemi, která spadla do područí stalinistickému režimu SSSR.

Tento bolševický puč je dnes představiteli KSČM prezentován coby poklidná transformace režimu. Rok 1968 a jeho události vnímá tato skupinka politiků také vcelku pozitivně, kdy obhajují pozvání vojsk Varšavské smlouvy do naší země a smrt lidí toužících po opravdové svobodě. Na tento fakt lze dnes pohlížet jako na vlastizrádnou činnost a v kontextu dnešní doby to lze přirovnat k vůli exprezidenta Junukoviče, který by pozval vojska například Severní Koreje do Ukrajiny a pomocí násilí a vražd by zlomil odpor národa a zahájil okupaci vlastní země.

V tento moment například lze uvést otázku, zda by tito politici i dnes nepovolali okupační vojska a nepotlačili tak revoluci, kterou by lidé chtěli svrhnout stávající režim. A tím, že nikdo neburcuje z politické elity proti KSČM a jejich názorům, jsem přesvědčen, že nemají vcelku žádný problém s jejich revizí historie a budou držet tzv. basu v případě problému. 

V druhé rovině náhledu na celou záležitost je třeba zmínit fakt, že politici jsou nástrojem a lid obecný jeho rukou. Ta nástroj volí a očekává od něj výkon podle své vůle. Zde nastává otázka, zda lidé jsou si tohoto faktu vědomi, protože politická garnitura je odrazem v zrcadle národa a je potřeba se zamyslet, proč lidé volí, tak jak volí. Celé roky nadávají na poměry v politice, ale neustále tyto subjekty volí znovu. Zdá se tedy, že paměť národa je velice omezena či ovlivněna. Volím přirozeně druhou možnost. Pokud by někdo vytvářel revizi zločinů II. světové války, byť formálně, setkal by se s opovržením a pokud by to udělal v rámci televizního vysílání, nestačil by říci ani „hups“ a už by byl vyveden.

Představa dnešních Gottwaldových pohrobků je naprosto úděsná, neboť jejich pokus o legitimitu názorů vychází z práva na svobodu vyjadřování názorů, a ona pomyslná váha spravedlnosti se převažuje v rovině trestné, neboť podle trestního zákoníku ČR se dopouštějí zločinu podle § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Nemluvě dále o zákonech § 403 a § 404. Osobně jsem zděšen postupem tzv. moci výkonné, kdy přehlížejí největší zločin revize v historii našeho národa a republiky. Nelze ani jejich vyjádření považovat za jakýsi soukromí názor či omyl, pokud ho kolektivně opakují a prezentují v médiích.

V případě revize zločinů II. světové války státní moc postupuje velice rychle, ovšem zde není zřejmě zájem „bodat klackem do vosího hnízda“. Čtenář by si neměl dělat iluzi o tom, že by se něco snad změnilo, když tzv. vládní strany se sami potýkají s jejich komunistickou minulostí a jinými zločiny. Ať je to mnohaletá spolupráce ČSSD s KSČM nebo ať je to novodobý oligarcha pan Babiš, který také nemá zcela neposkvrněnou minulost, stejně jako i mnozí další politici, kteří dnes vytvářejí korporativistickou formu vlády pomocí financí a vlastních zájmů proti svému národu.

Jiří Froněk, místopředseda DSSS