KOMENTÁŘ: Rusko ukazuje svoji sílu

DSSS 10. března 2014 Situace na Ukrajině se stává značně nepřehlednou. Zároveň je ale jasné, že veškeré politické změny, které se tam udály za poslední dny, jsou přesvědčivým důkazem toho, jak se Evropská unie spolu s USA vměšují do dění v této zemi.

Okamžitě po jmenování nové vlády se přihlásil Mezinárodní měnový fond a nabídl Ukrajině pomoc. Tento fond je jako sup, který krouží nad svou obětí, ten neomylně pozná „vůni peněz“. S další pomocí se hlásí Brusel a pozadu nezůstává ani americká administrativa. Konečně „západní demokracie“ dosáhly svého. Zneužily volání veřejnosti po oprávněných změnách, aby Ukrajinu přetáhly do své mocenské sféry. Nyní jsou pro ně lidé z kyjevských náměstí pouhou nepříjemnou vzpomínkou.

Jestli si někdo myslí, že se něco na Ukrajině změní, tak se plete. Jaké změny mohou Ukrajinci očekávat od defraudantky Tymošenkové či v Berlíně neustále škemrajícího Klička? Země byla vydána nadnárodním koncernům, které si jí rozparcelují za účelem zvýšení svých zisků.

Státní propaganda nám sdělovala, že celá Ukrajina protestuje proti současnému stavu. Ale pravda byla taková, že to byl pouze Kyjev, kde se masově protestovalo a udály se tam největší střety s tehdejší státní mocí. Byli jsme zásobováni obrázky obětí od ostřelovačů, abychom dnes zjistili, že si to vše mohla objednat tzv. demokratická opozice. 

A právě na všechny tyto překotné události reagovalo rázně Rusko. Ruské ozbrojené síly, které vstoupily na půdu Krymu, byť to Moskva popírá, mají jeden jediný úkol: ochránit ruské obyvatelstvo na území, které historicky Rusku náleželo. O slabosti současné kyjevské loutkové vlády svědčí to, že na mnoha místech přecházely ukrajinské jednotky na stranu Rusů. Rusko ukázalo svojí sílu hlavně směrem k Bruselu a Washingtonu. Vyslalo jasný vzkaz – jsme velmoc a také si ochráníme vlastní občany.

Tzv. evropský prezident spolu s tzv. evropskou ministryní zahraničí (jména jsou nedůležitá, stejně si je nikdo nepamatuje) hrozí Rusku sankcemi. NATO hrozí Moskvě, že přeruší nějaké vojenské společné projekty. Tak to se určitě v Moskvě bojí, až se za břicho popadají. Ze strany Západu je to pouhé strašení, prázdné fráze a vlastní nabubřelost.

 Nyní občany Krymu čeká referendum, v němž se rozhodnou, kde chtějí žít. Přece by kyjevští „prozápadní demokraté a pokroková veřejnost“ nechtěli, aby byl někdo násilím držen tam, kde nechce být. Přece by Evropa (samozřejmě bruselská) nebránila komukoliv v jeho svobodné vůli. Když se před lety odtrhlo Kosovo od Srbska, celá „demokratická“ Evropa nadšeně tleskala. Dnes v otázce Krymu jen sklízí hořké plody své politiky. 

Jiří Štěpánek. Výkonný místopředseda DSSS