Pan Blažek vyhodil do povětří panelák. Přijdou další tragédie?

Pan Blažek vyhodil do povětří panelák. Přijdou další tragédie1. března 2013 Všichni jsme se hrůzou otřásli nad činem Antonína Blažka, který jako odplatu za brzké vystěhování z bytu a exekutorskou šikanu ve Frenštátě pod Radhoštěm vyhodil do vzduchu dům, ve kterém bydlel, a následně tak usmrtil šest osob včetně sebe. V součtu mrtvých jsou i tři děti. Další dvě osoby jsou udržovány v umělém spánku a jejich možnost přežití je mizivá.

Psychologové vysvětlili tento čin jako amokový zločin, což je ztráta sebereflexe, důsledek zkratkovitého jednání. Je však zřejmé, že tato diagnóza není úplně správná; vraha k jeho jednání někdo dohnal, celý jeho čin tedy měl nějaký důvod a příčinné zákonitosti a tudíž nejde o pomatení blázna, zvláště pak, pracoval-li pan Blažek ve státních službách jako dozorce. Že nejednal zkratkovitě ve svém počínání, tedy ze dne na den, se začíná ve výpovědích svědků potvrzovat. Celé okolí vědělo o jeho výhrůžkách, ale nikdo je nebral vážně, a naopak - úřední šiml postupoval správně, razantně a dle práva jako červotoč, který chce svoji zkázu dokonat. Bez účasti, bez citu, bez rozmyslu důsledků.

Je zásadně špatné mstít se na nevinných lidech a dětech zvlášť. S tím každý z nás musí souhlasit. Otázkou však zůstává, že pro některé občany je východiskem z neřešitelné životní situace lepší smrt než živoření a žebrání na ulici. A také pomsta, a ta je někdy slepá. A že se podobné případy budou množit, toho si buďme vědomi.

Nesmyslné vraždění lidí je cestou do pekel

To, co dovedlo pana Blažka k odsouzeníhodnému činu a následně k způsobení dalších životních a rodinných tragedií, je tato společnost. Společnost prohnilá, zkažená, řítící se do hlubin naprostého chaosu a snahy několika málo procent majetníků získat člověka jako pracujícího otroka pro svoje blaho a obohacování se o další výhody pohodlného žití až do „zářné“ budoucnosti.

Pokud se domníváte, že současné politiky a oligarchy zajímá společenský řád, v kterém žijí, mýlíte se, on jim totiž patří. Mnoha zákony, výnosy, příkazy a dodatky k zákonům a dále obklopením se příznivců ve státní správě si ho zajistili sami pro sebe, a v současné podobě je vlastně nezničitelný. Pouze nové zákony, noví lidé a nové myšlení mohou tento stav změnit. Pokud se dál bude prohlubovat současný stav nezměnitelnosti společnosti demokratickou cestou, což je v podstatě vyloučené silou vlastnictví výrobních prostředků ve státě, spějeme k jedinému „řešení“; a to je otevřená revolta a násilí.

Určitě vás zaráží ten obrovský nárůst přepadávání, kradení, podvodů a hlavně brutalita a bezohlednost těchto činů. Brutalita vypovídá o myšlení pachatelů. Jestliže této společnosti nejde o nic jiného, než násilně zneužívat člověka jako levného pracovního nástroje, odměňuje se stejným způsobem. Odmítá, aby mu nespravedlivá společnost určovala zákony, které jsou pro jeho život nepřijatelné. V tomto případě jde většinou o ponížení, finanční neohodnocení, výsměch a zjevnou nadřazenost denního režimu „rasy“ bohatých a mocných, která se následně v myšlení lidí přetváří jako třída bezohledných a cynických zlodějů. Mohou-li krást oni legálním způsobem, budeme my krást také, tím nelegálním, myslí si.

Odmítám do této skupiny přijmout trvalé kriminálníky z povolání, i když jejich socializaci bych tomuto režimu omlátil o hlavu. Chtěl bych vědět, kolik potrestaných „občanů“ svou bezzubou a zastaralou převýchovou skutečně napravil. Propuštěný vězeň bez prostředků, s nemožností se někam vrátit, bez práce a bez opravdového zájmu společnosti o jeho začlenění do života se opět vrací do starých kolejí - zločinu. Ono mu totiž nic jiného k přežití nezbývá.

Naše strana je daleka toho, aby podporovala porušování zákonů, které chrání rodinu, soukromý majetek, poctivé podnikatele, pořádek, bezpečnost občanů a společenský řád. Distancujeme se od všech násilných postupů jedinců, kteří ve svém důsledku ctí pouze vlastní, osobní zájem bez celospolečenského řešení problémů. Uvědomujeme si plně, že Evropa se radikalizuje a násilí bude (bohužel i v podobě pana Blažka) vytvářet další lidské tragedie. Bída, vykořisťování, životní nouze, beznaděj, to vše znamená novou společenskou situaci. Naše strana je na ni připravena. Nechceme strašit revolucí, ale je čas na změnu.

Milan Müller, člen DSSS