Vietnamské obchody neplatí daně

Vietnamci 28. srpna 2012 Současná protilidová vláda neustále škrtá sociální, zdravotní a zaměstnanecké výdaje. Je to vláda škrtů. Škrtat umí, to jde lehce, ale s výběrem daní a dalších příjmů je to už horší, či spíše katastrofální. Ministr Kalousek sveřepě zvyšuje DPH, aby následně stát vybral minimální zvýšení, které rozhodně neodpovídá plánovanému výběru této daně. Díky rostoucímu DPH, které bude v budoucnu ještě vyšší, se zdražují základní potraviny a služby, které využívá každá česká rodina. Mnohé potraviny jsou dražší než v sousedním Německu, ale stát z toho nemá nic. Lidé nenakupují, šetří, a tím samozřejmě tolik potřebné peníze k oživení ekonomiky chybí.

Nedávno vyšla státním tiskem zpráva, že jen pět procent vietnamských a dalších zahraničních obchodníků platí DPH. Zde vůbec nejde o to, že tito obchodníci jsou cizinci, potažmo většinou Vietnamci. Zde to svědčí o naprosté neschopnosti režimu udělat to nejzákladnější, co musí udělat každý stát všude ve světě – vybrat daně. A to se této republice nedaří. Šrtnout státní podporu prvňáčkům, to umí, škrtnout lázně z pracovního procesu nemocným zaměstnancům, to umí, či rušit nemocnice, to jim jde. Vše to zaplatí zaměstnanec.

Problém vietnamských či ostatních zahraničních krámků a drobných živností je také v tom, že české krámky z malých obcí mizí, a obyvatelé, většinou senioři a matky s dětmi, nemají možnost nákupu základních potravin. Když už tam obchod je, jsou to většinou vietnamské potraviny – drobné zboží, protože krámek českého či moravského živnostníka se neudrží, nemůže konkurovat zahraničnímu sousedovi.

Není to mnohdy v tom, že by náš člověk nebyl, jak se říká do obchodu, ale zázemí vietnamských večerek je odlišné oproti zvyklostím české konkurence. Vietnamec nemá zaměstmnance, většinou používají krámek jako obydlí, to znamená, že tam i spí a tím se jim snižují náklady na bydlení a další služby. Proto mohou mít otevřeno denně do noci. O děti je postaráno přímo v krámku, oni tam vyrůstají spolu s matkou, která tam prodává.
 
V republice žije významně početná vietnamská komunita, která ústy svých oficiálních představitelů deklaruje vůli zžít se s českým prostředím. Tím, že zcela opomíjejí placení nejzákladnější daně, tak to asi z integrací tak vážně nemyslí. Jejich děti využívají české školství, stojící na základech učení Komenského, všichni se léčí ve zdravotnictví, ve kterém vám, slovy českého písničkáře, „doktor nenapíše berle z bambusu“ a žijí v zemi, kde „po rýži není bídění“.

Ano, již slyším slova o tom, že i domáci živnostníci či podnikatelé neplatí daně a nemůžeme to svádět všechno na cizince. Neplacení daní se stalo za posledních dvaadvacet let jistým národním sportem. I mezi domácími podnikateli je dost hříšníků. A proto zde má nastoupit stát a vybrat daně – padni komu padni. Kdo má živnostenské oprávnění musí dodržovat zákony této země. Budou-li všichni řádně odvádět DPH a další daně, tak se startovní čára podnikání vyrovná a bude spravedlivá, nikdo nebude zvýhodňován před druhým. Kvalitu služeb poznají především zákazníci v odlehlých obcích, kam se konečně vrátí české živnosti. A pak můžeme vyhlásit heslo: Český zákazník v českém obchodě.

To však není žádné „xenofobní“ prohlášení, ale pouze podpora českého a moravského  živnostnictva. Myslíte si, že do tureckých krámků v sousedním Německu chodí masově nakupovat místní? Ale kdeže, to jsou většinou krámky pro vlastní komunitu. Zde nesmíme vytvářet život komunit, které žijí sami pro sebe a jen berou ze společného krajíce. Oni se musí spolupodílet na upečení tohoto krajíce.

Ať v této zemi podniká jakákoliv národnost, tak musí přesně dodržovat naše zákony a stát se musí postarat, aby tomu tak bylo. Jedině tak se vytvoří spravedlivé podnikatelské prostředí, ve kterém si český a moravský zákazník vybere.

Jiří Štěpánek, místopředseda DSSS

K tématu:

Vietnamci válcují malé krámky