Zemřel Lepper, „boxer“ polské Sebeobrany

Zemřel Lepper, „boxer“ polské Sebeobrany 6. srpna 2011 Z Polska včera přišla překvapivá zpráva o smrti odboráře a politika Andrzeje Leppera, zakladatele a předsedy kdysi úspěšné strany Sebeobrana. Ještě překvapivější byla oficiální příčina jeho smrti - oběsil se v budově, v níž měl kancelář.

Informace o Lepperově smrti ve mně okamžitě vyvolala vzpomínku na Jörga Haidera, respektive na jeho rovněž předčasnou smrt, když se na podzim roku 2008 zabil při autonehodě. Korutanský politik odešel po úspěchu nově založeného subjektu Svaz pro budoucnost Rakouska. Lepper spáchal sebevraždu v době velmi těžké nejen pro Sebeobranu, ale zřejmě i pro něj osobně.

Samoobrona Rzeczpospolitej Polskiej (Sebeobrana Polské republiky) vznikla v roce 1992. Od počátku byla považována za politickou reprezentaci především zemědělských odborů. Do povědomí většiny lidí se však zapsala až svým radikalismem, hlavně kvůli jejím bouřlivým protestním akcím, kdy například docházelo k vysypávání obilí na koleje či silnice.

Bývalý boxer Lepper a nyní již vůdce Sebeobrany se během bouřlivých 90. let dostal několikrát do křížku se zákonem (což je ovšem v případě politické činnosti skutečně opozičního politika dost relativní pojem - ostatně o tom víme své). Nevyhnul se ani zatčení na demonstraci, kterou rozháněla policie.

Politiku ulice strana opustila teprve v roce 2001, kdy v parlamentních volbách zabodovala s výsledkem 10,20 % a poprvé ve své historii vstoupila do polského Sejmu. Stala se třetí nejsilnější stranou (pouze pro srovnání: v roce 1993 skončila s výsledkem 2,78 % a o čtyři roky později živořila na okraji s 0,08 %).

Nečekaný úspěch Sebeobrany (rovněž opoziční Ligy polských rodin) vyvolal nejen v Polsku, ale hlavně v Evropské unii vlnu hysterie. Polákům byla vytýkána podpora nacionalistů a populistů.

Lepperova strana skutečně nezapadá do oficiálního spektra, i když v Polsku jsou konzervativní hodnoty a tradicionalismus součástí parlamentní politiky, na rozdíl od kryptokomunistického Česka.

Sebeobrana staví velký důraz na zemědělství, stavebnictví, malé a střední podniky. Odmítá velké zahraniční investice do Polska. Byla proti vstupu Polska do EU. Je proti euthanázii, interrupcím, rovné dani, legalizaci tzv. měkkých drog, odluce církve od státu. Požaduje obnovení trestu smrti, zachování bezplatného vzdělání a zdravotnictví.

Zemřel Lepper, „boxer“ polské Sebeobrany V zahraniční politice o sobě dala nejvíce slyšet v roce 2004 zvolením svých zástupců do Evropského parlamentu a vstupem do frakce Unie pro Evropu národů. Sebeobrana byla od počátku proti přítomnosti polských vojáků v Afghánistánu a Iráku, odmítala přítomnost amerického protiraketového štítu. Spíše než s USA navrhovala partnerství s Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem. Skepticky se stavěla k zavedení eura v Polsku a proti Lisabonské smlouvě vyslala rozhodné NE!

V roce 2004 přišla Sebeobrana s návrhem na změnu ústavy. Počítala se zavedením silného prezidentského systému, ve kterém by hlava státu měla přímou kontrolu nad vládou, a disponovala právem vydávat dekrety s mocí zákona. K dalším programovým požadavkům patřilo např. zrušení Senátu.

Vzestup Sebeobrany potvrdily parlamentní volby v roce 2005, které se však ve zpětném pohledu ukázaly jako začátek hlubokého pádu. S výsledkem 11,41 % se Lepper a jeho poslanci stali součástí pravicové vlády, kterou vedl Jaroslaw Kaczyński (Právo a spravedlnost), dvojče bývalého polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Z kdysi nenáviděného odboráře se stal ministr zemědělství a vicepremiér. A bohužel i snadný terč.

Mediální skandály - ať už si o jejich skutečném pozadí můžeme myslet cokoliv - odstartovaly velmi rychlý pád Sebeobrany, i jejího samotného zakladatele a předsedy. Kvůli tzv. sexuálním aférám a podezření z korupce odešli zástupci Sebeobrany z vlády, která následně padla a otevřela se tak cesta k předčasným volbám v říjnu 2007. Pro hnutí Andrzeje Leppera byly naprosto zničující - jeho strana odešla z parlamentu s pouhým jedním a půl procentem.

V listopadu 2007 Andrzeje Leppera opustila část nejbližších funkcionářů, následovaly soudní tahanice kvůli doznívajícím aférám z období „vrcholu slávy“.

Nejen podle svých příznivců byl Lepper hodnocen jako zarputilý bojovník, prostě „boxer“ mezi politiky. Právě díky této vlastnosti vydupal z naprosto neznámé straničky silné hnutí, které navzdory všem překážkám protlačil do Sejmu i Evropského parlamentu. Dokonce i po hlubokém propadu na samé dno Sebeobrana pokračovala dál a s Lepperem v čele. Snad právě proto zarazila jeho sebevražda i jeho oponenty - on byl v polské politice tím posledním, o kom by se dalo myslet, že si vezme život…

Martin Zbela