Ztráta funkce a neslavný návrat

Jiří Štěpánek 24. dubna 2011 Znalost historie nám pomáhá se orientovat v dnešku. A to více, je-li ten dnešek tak složitý. Doznívající vládní krize ukázala bezvýchodnost, spletitost a touhu po moci u současných tzv. politických elit. Jako u všeho co se děje kolem nás, jsem narazil na historické souvislosti a historická ponaučení. Následující řádky berte s lehkou nadsázkou, ale zároveň by se nad nimi měli zamyslet ti, kterým jsou určeny a o kterých se tam bude psát. Ale to je marné přání, protože oni žádnou sebereflexi nemají.

Neúspěšný a nepohodlný politik John byl odvolán z všemocné funkce ministra vnitra a byl mu přidělen honosně znějící úřad – místopředseda vlády, ale bez výrazné mocenské síly. Nemylme se, že byl nepohodlný tím, co dělal, že šlapal kmotrům na paty a zavíral je do vazby. Byl nepohodlný v mocenských hrátkách uvnitř koalice, vlastní strana ho obětovala, aby je mocnější souputníci v koalici – ODS a TOP 09 - pořád brali do vládní partičky.

Zde se mi přímo nabízí paralela s generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským, který byl také na přání Velkého bratra z Moskvy odklizen ze všemocné funkce generálního tajemníka do bezvýznamného postu náměstka předsedy vlády. Za rok byl i z vlády vyhozen, přešel na Pankrác, aby ho poté vlastní soudruzi spolu s dalšími pověsili. Samozřejmě neříkám, že pod vedením inkvizitora Kalouska bude odhaleno spiklenecké centrum Radka Johna a potká ho stejný konec jako Slánského. Ale potká ho stejný konec. Konec politický, konec ostudný. U sklenky vína ve svém vinném sklípku by se nad tím měl Radek zamyslet, jestli se nehraje jeho vládní rekviem…

O historickou paralelu si přímo říká odvolaný ministr Bárta. Nejenom, že je znám jako milovník a obdivovatel Napoleona, on tomu někdy napomáhá i účesem a vizáží. Bárta musel pod tlakem porážek a skandálů odstoupit, ale zároveň okamžitě deklaroval, že se vrátí. To udělal také Napoleon, odstoupil a vyhrožoval návratem. Skutečně se vrátil, znovu ovládl úřad, ale potom vedla cesta přímo k Waterloo a na vyhnanství na ostrov sv. Helena, kde dožil. Takže pane Bárto, vzpomeňte na osud svého vzoru. Ne každý návrat se vydaří a má šťastný konec.

Historie nám ukazuje, že kdo se tváří všemocně, nemusí ustát tlak uvnitř vlastní smečky, která ho obětuje kvůli většímu žvanci státní moci. A také, že žádný strom neroste do nebe a opájet se vlastní velikostí, bez ohledu na skutečnost, tak odtud vede cesta jedině dolů a pěkně rychle.

Jiří Štěpánek